Jdi na obsah Jdi na menu
 


Česká poezie 2.poloviny 19. století

29. 10. 2008

Česká poezie 2.poloviny 19. století

 

Česká poezie přelomu 19. a 20. století

Rozvoj průmyslu v českých zemích s sebou na sklonu století přináší migraci obyvatel do měst. Česká společnost konce 19. století prochází řadou přeměn. Do uměleckého života vstupuje nová generace, ovlivněná moderními proudy (dochází k rozchodu mladých spisovatelů se starší generací).

Impresionismus – umělecký směr vzniklý ve francouzském malířství v 70. letech 19. století.Usiloval o zachycení okamžitých smyslových vjemů, dojmů a pocitů. Nekorigoval předchozí zkušeností ani rozumovu úvahou. Pojmenování odvozeno z názvu Monetova obrazu Impresion soleil levant – Dojem, východ slunce. Projevil se v inscenacích básnických a lyrických her, působil na diváky vytvářením poetických nálad a optických dojmů. (J. Kvapil, F. Šrámek)

Symbolismus – rozvinul básnickou obraznost a kladl důraz na hudebnost poezie, do poezie uvedl volný verš. Symbolismus usiloval o vyjádření emocí a duchovních představ a prožitků pomocí symbolů. Skutečnost vnějšího světa byla chápána jako látka rpo výtvarné podobenství vnitřního smyslu (Otokar Březina).

Dekadence – úpadek, myšlenkový a umělecký směr, vycházející z filozofie Schopenhauera a Nietzscheho. Centrem dekadence se stala Paříž. Svou dobu považovali dekadenti za úpadkovou, obraceli se do minulosti a lidské psychiky. (K. Hlaváček)

Expresionismus – evropský umělecký směr, vyvíjel se jako protiklad naturalismu a impresionismu. Je zaměřen na vyjádření individuálních prožitků. Velkým impulsem k rozvoji expresionismu byla deziluze 1. světové války a sociální konflikty. V Čechách brněnská literární skupina s časopisem Host (L. Blatný, F. Götz)

Civilismus – umělecký proud počátku 20. století, zdůrazňující střízlivý vztah k životu a víru v pozitivní vliv moderní technické civilizace na člověka a společnost (W. Whitman, S. K. Neumann)

Vitalismus – směr v české literatuře, reakce na válku, vyjádření radosti z nejprostějších maličkostí, z pouhé existence, jednoduchost, prostý a srozumitelný obraz (F. Šrámek), rozvoj po první světové válce. Radost z míru.

Česká moderna
Založení v roce 1895. Sdružení mladých umělců, které měly spojovat společné umělecké názory. Jejich vytoupením byl Manifest České moderny, který se zabýval otázkami uměleckými, politickými i sociálními. Pro kulturu vyhlašuje požadavek umělecké individuality. Z významných tvůrců podepsali: A. Sova, O. Březina, V. Mrštík, J. S. Machar, F. X. Šalda. Sdružení spisovatelů bylo velmi volné, šlo o autory různého uměleckého zaměření a názorové orientace. Chtěli být jiní než Ruchovci a Lumírovci.

Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942)
Básník ovlivněn realismem. Pocházel z Kolína, studoval v Praze, působil jako úředník ve Vídni. Po vzniku samostatného Československa vykonával funkci generálního inspektora čs. armády. Básník, řečník, novinář, vynikající fejetonista
Confiteor – vyznávám se – básnická sbírka, popisuje milostné zklamání, nedůvěra ke společenských ideálům
Čtyři knihy sonetů – obejvují se tóny zklamání moderní civilizací spolu s pocity zbytečného člověka
Tristum Vindobona (Žalozpěvy z Vídně)
Zde by měly kvést růže – soubor veršovaných příběhů, cyklus předvádí několik kontrastních ženských osudů
Magdalena – veršovaný román je výraznou kritikou maloměšťácké morálky
Svědomí věků – básnický cyklus, ve kterém prochází dějinami a hledá výjimečné osobnosti,
V záři helénského slunce – součást básnického cyklu Svědomí věků
Jed z Judey – odsuzuje křesťanství

Antonín Sova (1864 – 1928)
Narodil se v učitelské rodině v jihočeském Pacově, studoval gymnázium v Písku, práva, která nedokončil. Poté pracoval v Městské knihovně v Praze. Představitel impresionismu, jeho básně jsou inspirovány Vysočinou a jižními Čechami.
Realistické sloky – sbírka zachycuje realitu okolního světa v jeho rozpornosti
Květy intimních nálad – impresionisticky laděná sbírka přírodní lyriky, verše jsou prostoupeny melancholií a steskem
Z mého kraje, Zlomená duše
Vybouřené smutky – kritizuje společnost a sociální nespravedlnost
Soucit i vzdor
Údolí nového království – utopické nové království, symbol naděje, hledání ideální společnosti
Dobrodružství odvahy – rozvíjí motiv nového království, sní o velké morálce, vzájemném soucitu
Ještě jednou se vrátím – symbolismus
Lyrika lásky a života, Zpěvy domova, Drsná láska

Otokar Březina (1868 – 1929, Václav Jebavý)
Narodil se na Českomoravské vrchovině jako syn obuvníka. Studova v Telči. Stal se učitelem, byl symbolistou, jeho básně připomínají náboženskou meditaci.
Tajemné dálky – sbírka, v níž se odráží neradostnost předcházejícího života (chudoba, ztráta rodičů)
Svítání na západě – naděje, víra
Větry od pólů, Stavitelé chrámu – snaha oprostit se od reálného světa
Ruce – optimističtější víra v budoucnost

Generace buřičů
Petr Bezruč
Karel Toman
Fráňa Šrámek
František Gellner
Viktor Dyk
S. K. Neumann

František Xaver Šalda (1867 – 1937)
Největší osobnost české literární kritiky. Narodil se v Liberci v rodině poštovního úředníka. Po nedokončených studiích práv nastoupil dráhu spisovatele z povolání, později se věnoval kritice. Umění je podle Šaldy tvoření, nikoli napodobení a i kritika musí být tvorbou. V kritice vycházel z vlastního subjektivního dojmu, ale snažil se o objektivní poznání. Od roku 1916 přednášel na UK dějiny moderních literatur. Roku 1925 založil listy pro kritiku a umění Tvorba a r. 1928 Šaldův zápisník.
Duše a dílo – formou medailonů představuje významné osobnosti českého a světového romantismu, klade důraz na individulitu
Boje o zítřek – vyjádření Šaldova názoru na umění
O tzv. nesmrtelnosti díla básnického
O nejmladší poezii české – o vývoji české moderní poesie
Strom bolesti – básně
Loutky i dělníci boží – román
Zástupové, Dítě, Tažení proti smrti – dramata

Jakub Deml (1878 – 1961)
Básník prozaik, dramatik a překladatel. Představitel katolicky orientovanéo, spirituálního proudu české literatury. Jako katolický kněz působil jen krátce, poté byl pro neustálé spory s církevní vrchností z církve vyloučen.
Hrad smrti, Tanec smrti
Moji přátelé – sbírka básní v próze, krátká oslovení květin, stromů, touha po lásce, radosti a míru.
Rosnička, Domů, Pro budoucí poutníky a poutnice – knihy deníkových záznamů
Šlépěje – 26 svazkový cyklus
Miriam – báseň v próze

Zdroj: http://www.odmaturuj.cz/literatura/ceska-poezie-prelomu-19-a-20-stoleti/

Generace májovců, ruchovců a lumírovců a jejich význam pro rozvoj české poezie a prózy

Podmínky liter. života 50.-60.let 19.stol.

  • 1848 – revoluce, ovlivněna z Francie, březen 1848 – povstání ve Vídni, král zdrhá, 11.3.1848 – Svatováclavské lázně – shromáždění – dopis císaři + petice na zrovnoprávnění češtiny a němčiny, zrušení roboty, 2 zákl. polit. strany – Liberálové (Palacký, Havlíček) a Radikální demokracie, pak Slovanský sjezd, nakonec 12.6.1848 – revoluce – potlačena vojskem, poté od 1849 – Alexandr Bach – absolutismu útlum kultury, 1860 – František Josef I. – Říjnový diplom – slibují se práva všem národům vůči Rakousku „Jas národa“ Sokol, Hlahol, čs. hospodářství, ale 1867 – Rakousko-Uherské vyrovnání nadšení doznívá

Almanach Máj

  • poprvé vystupuje mladá lit. generace, organ.: Hálek, Neruda, dále Heyduk, Světlá, Sabina, Erben, Němcová

  • odpor proti tísnivé současnosti a obdiv pro revolučního roku 1848, hlášení k Máchovi – v jeho dílech rozpor mezi ideály a nemožnosti je uskutečnit

  • nespokojenost se společností, proti ní, tiskovou literaturu která bojuje za lid, důraz na pravdu

Jan Neruda

(1834 – 1891)

  • básník, žurnalista, prozaik, celý jeho život spojen s Prahou, narodil se v kasárnách na Újezdě - jeho otec měl kantýnu přestěhovali se na Malou Stranu - Ostruhová ulice Dům U Dvou slunců měl celkem staré rodiče k matce láskyplný vztah, k otci ne, nebyl žádný vzorný syn - když N. dostala rozum - otec umřel

  • v Ostruhové ulici měli obchod (hokynářství), Malá Strana - uzavřená městská část - N. již od malička pociťoval ukřivděnost

  • studoval gymnázium; filozofie - učil i na Reálce; učil i Jakuba Arbesa (Národní listy)

  • student - literatura; verše

  • jako redaktor v Národních listech - psal fejetony, divadelní recenze, cestopisy (procestoval Balkán, Egypt, Malou Asii)

  • v posledních letech svého života - do Nového Města Pražského - Vladislavova ulice

  • zde 1891 umírá - pochován na Vyšehradě

  • Žurnalistická činnost J. Nerudy:

  • N. byl člověk - pozorovatel - dovedl se dívat, psycholog, s humorem a dobře napsal

  • úspěšné fejetony - více než 2 000 - buď svým podpisem nebo (trojúhelník) indický symbol

  • postupem doby, ke své nedělní snídani - nový fejeton J.Nerudy

  • Fejetony:

  • o všem (sled ročních období, jak měsíce v módě, jak studenti hrnuli do Prahy, Taneční hodiny a plesy)

  • zpracovával je z pohledu psychiky

  • dokázal poutavě psát

  • ukázka: Kam s ní(m)

  • Fejeton krátký novinářský článek, zabývá se aktuálním problémem, zpracovává jej hladce, vtipně

  • Poezie:

  • 6.sbírek; F.X.Šalda – „Šest pilířů české moderní poezie.“

  • 1.sbírka – Hřbitovní kvítí – 1858

  • stejné pocity jako v almanachu

  • časy zaživa pohřbené – 50.léta – téma

  • hodně básní pod vlivem smrti jeho přítele, který zemřel na souchotiny, smutná sbírka, obžaloba společnosti

  • sociální tématiky

  • 50.léta hřbitovem pro českou inteligenci a pokrok“

  • nebyla dobře přijata N. 10 let mlčí

  • 2.sbírka – Knihy veršů – 1868

  • jasnější nálady, nejsou tak pesimistické

  • rozděleny do 3 oddílů

  • 1.oddíl: Sociální balady – poměry této doby

  • Dědova mísa – nikdy neopouštět své rodiče, nedávat je mezi zvířata

  • 2.oddíl: Lyricko-milostné básně a básně vyjadřující vztah k jeho rodičům

  • milostné básně – Anně (Holinová)

  • Láska k A. několik let, nechtěl si ji vzít, další žena – starší – vdaná – Karolína Světlá – zamiloval se do ní, dopisy; další – z rodiny Macháčkových – vlastnili závod – onemocněla – umřela atd..

  • básně věnované otci a matce

  • otec – nerozuměli si, když mohli – otec umřel

  • matce – nejkrásnější vyznání matce v Čechách

  • 3. oddíl: Knihy veršů časových

  • báseň: „Vším jsem byl rád“

  • 3.sbírka: Písně kosmické – 1878

  • obraz tehdejší doby – velké objevy

  • zamýšlí se nad posláním člověka v přírodě

  • všímá si kosmu, přírody a srovnává to se vztahy s lidmi

  • cíl – zlidštit vesmír, základ – personifikace

  • 4.sbírka: Balady a romance – 1883

  • epická sbírka

  • Volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat z úst tak, jak z lidu roste“ – úvod

  • náměty: z české historie, bible, ze současného života

  • zaměňuje romanci s baladou a naopak

  • nejlépe ohodnocena za života J. Nerudy

  • Balada dětská – současný život, námět – život, osud jeho přítele Adolfa Heyduka – v Písky – syn A. požádal N. aby se stal kmotrem – než N. přijel – dítě umřelo – napsal baladu – smrt si přichází pro umírající dítě – podoba – stejně malé dítě, které zve ke hře

  • Májová balada – dívka prosí světici, aby jí dala (ne)zrzavého ženicha

  • Balada česká – rytíř Paleček, který ne několik dnů v roce umožňuje veselí

  • 5.sbírka: Prosté motivy – 1883

  • lyrická sbírka – osobní

  • námět – rezignace J. Nerudy na osobní život, odsouzen k samotě, 4 oddíly – dle ročního období – Jaro, Léto, Podzim, Zima, přirovnává je k lidskému životu – dětství, zrání, dospělost, smrt

  • 6.sbírka: Zpěvy páteční – 1896

  • poslední sbírka – vydána posmrtně

  • vydána J. Vrchlickým

  • čs. národ se obětoval za jiné národy

  • naše dějiny jsou Velkým pátkem lidstva (doba ukřižování) i po Velkém pátku – přijde vzkříšení

  • Láska – zvláštní postavení – Neruda se vyznává ze svých citů – nechtěl tuto báseň vydat za svého života – přežil matku i lásku, ale svůj národ by nepřežil

  • Próza - Malostranské povídky - 1887

  • 13 povídek – např. Hastrman, Figurky, O Kněžně Rusce, Doktor Kazisvět, Týden v tichém domě etc..

  • zachytil 40.léta 19.stol. na Malé Straně

  • zachycuje život – některé – vzpomínkově, jiné např. charakteristický, jiné tragické

  • nejlepší – Hastrman – uprostřed sbírky

  • tímto dílem – spisovatel, který se zapsal do čs. literatury

Vítězslav Hálek

(1854 – 1874)

  • na venkově – Dalímek u Mělníka, vystudoval gymnázium, filozofickou fakultu, chtěli (rodiče), aby se stal knězem, redaktor Národních listů, hodně cestoval, byl uznávaný básník a spisovatel, člen výboru besedy

  • o něm jako o českém národním básníkovi

  • zemřel v době největších úspěchů – pohřben na Vyšehradě

  • jako prvořadý básník, před Nerudou

  • dožil se velkých poct, krátký, ale šťastný život

  • díla:

  • 1858: básnická sbírka Večerní písně – básně

  • optimismus, radost, zpěvná forma

  • tématika: lásky, příroda, umění

  • umělec je mluvčím svého národa. Trest – když bůh odejme zpěv národu a umělce“

  • na venkově – vztahy dle H. více harmonické

  • H. se zamiloval do ženy, která byla z velmi dobře situované rodiny sňatek H. si zajistil nezávislou existenci žil vcelku velmi dobře

  • 1874 – básnická sbírka V přírodě – sbírka lyrické poezie, harmonie, řád v přírodě

  • H. se pokoušel psát povídky – z venkovského prostředí povídka Muzikantská Liduška - ze současného života, vypráví o vztahu rodiče versus dcery, rodiče – chtějí mít zajištěné dcery manželství, dcera – miluje chudého muzikanta – rodiče jí však nutí ke sňatku s někým jiným, až se s toho dcera pomátne

  • povídka Na statku a v chaloupce - na venkově – příběh chlapce Jíry s otcem k chaloupce; všichni se smějí chaloupce; muž se svým synem – nikdo nezná jméno muže [Sejc] – pytlák; jednoho večera jde pytlák na číhanou – syn doma má si něco vyřezávat podívá se z okna – pes do lesa hromada listí – otec – zastřelen – pohřbí jej – odchází z chaloupky vesnice – hlad na lávce mladou dívku – začne plakat – hlad dá mu najíst ztratil otce – ona mu dá svého otce vezmou jej na statek zaměstná jej – sedlákovi zemře manželka macecha – Jíra – vyhnán – Lanka za ním utekla vzali se šli to říct na statek předci Jíry vlastnili statek Lenka s Jírou chtěli žít v chaloupce na konci macecha do chaloupky zemřela (utopila se) a pes taky

  • veršované tragédie: - Carevič Alexej; Záviš z Falkenštejna; Král Vukušín - nepříliš významné pro jeho tvorbu

Karolína Světlá

(1830 – 1899)

  • pseudonym pro Johanu Rottovou, za železářské rodiny – patricijská pražská, sestra Žofie – zajímaly se o literaturu ovlivnila ji Božena Němcová

  • provdána za prof. Mužáka – dcera – ve 2-3 letech zemřela zármutek Světlé

  • navštěvovala osadu u Ještědska – vesnice Světlá ( jméno Světlá), Karolína – kmotra děvčátka jménem Karolína

  • Charakteristika děl: hlavní hrdina vždy žena, napravují vlastní obětavostí okolí; tvůrkyně českého románu

  • Prózy z pražského prostředíČerný Petříček – koňský trh 1.poloviny 19.století – postavy – charakteristiky, postava černého Petříčka

  • Díla z podještědí:

  • kratší žánry – Kresby z Ještědí - kratší povídky, postavy, se kterými se setkala, např. Hubička – o dvou milencích – Eliška Krásnohorská – libreto pro operu

  • román Vesnický román - hlavní postava – Sylva, obětuje své štěstí muži, který slíbil matce že bude vychovávat její děti sám (bez ženy)

  • román Kříž u potoka - zachycuje osud několika generací, na statku a ve mlýně

  • sirotek Evička – po smrti mlynářky – mlynář si vezme posluhovačku – umře mlynář služka říct knězovi, že mlynář je mrtev E. jde za služkou – vezmou si ji k sobě – hodně ví (E.) – jedno místo, kam E. ráda chodila – prý kdysi na tomto místě tragédie – rodina Potockých – 3 bratři a jedna žena – starší na vojnu – prostřední se zamiluje do staršího bratra ženy 3.bratr zabije ženu i 2.bratra prokletí – žádný sňatek nevydrží déle než 1 rok, + děti jsou opožděné E. si vezme jednoho z Potockých (P.) po roce manžel má milenku – E. zjistí, že milenka tahá z manžela peníze – vymluví mu to – zaplatí všechny dluhy pronajmou statek a pole a odstěhují se do mlýna

Jakub Arbes

(1840 – 1914)

  • ze Smíchova; v době rozvíjení průmyslu, působil v redakci Národních listů, články proti sociálnímu útlaku, kritizoval politiku Rakouska-Uherska, rodina – existenční problémy (jeho vlastní)

  • Romaneta:

  • nový žánry, název vymyslel Neruda

  • prozaický útvar s fantastickým záhadným dějem, s množstvím vedlejších zápletek; tyto zápletky jsou na konci logicky vysvětleny

  • např. Zázračná madona; Etiopská lilie; Šílený Job;Svatý Xaverius – obraz téhož jména v chrámu sv.Mikuláše na Malé Straně - malíře přitahuje - proč?? - stále navštěvuje chrám a dívá se na obraz, na obraze jsou tečky, které vyznačují plán Praha a poklady, které jsou v Praze ukryty, nutí přemýšlet a cvičit rozum

  • Newtonův mozek - zamyšlení, proč je člověk zlý,. že je vlastně chamtivý, ctižádostivý, násilný přes mozek Newtona, kolem přátelství dvou chlapců

  • Romány se sociální tématikou – zde Arbes sleduje počátky průmyslu na Smíchově (kde vyrůstal) a v Čechách

  • román Moderní upíři, román Štrajchpudlíci - do tiskařských závodů nové stroje – dělníci je ničí, neboť se domnívají, že jim stroje vezmou práci

  • zabýval se velmi E.A.Poe (studie), dále K.H.Máchou, a vypracoval rovněž studii o K.Sabinovi, počátky vědecko-fantastické (Sci-fi) literatury

Podmínky liter. života 70.-80. let 19.století

  • květen 1868 – základní kámen ND; 1879 – zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úřadech a ve školách; 1880 – vytvoření Matice školské – orgán na ochranu čs. vzdělání

  • 1882 – rozdělení Pražské univerzity na Pražskou a Německou mladí profesoři např. T.G. Masaryk, Jan Gebauer aj.

  • rozmach průmyslu (Poldi Kladno, Fr. Křižík apod.)

  • Politická scéna:

  • prosazení všeobecného hlasovacího práva, nejdříve pouze pro ty, kdo platili daně, od 1907 pro muže starší 24 let, všeobecné, rovné, tajné

  • strany Staročeská, Mladočeská aj.

  • Literatura:

  • Almanach Ruch – 1868 – v květnu, program – vyjadřují podporu historii, píší o historii, husitství, tématika slovanství, požadují vlastenectví, např. S.Čech, El. Krásnohorská

  • časopis Lumír – 1873, program – zaměřeni na svět, chtějí, aby čs. liter. dosáhla takové úrovně jako svět., např. J.V. Sládek, J.Vrchlický, Julius Zeyer

Svatopluk Čech

(1846 – 1908)

  • Čech se stává po smrti Hálka národním básníkem spolu s Vrchlickým, pochází z vesnice Ostředek u Boleslavi, jeho otec správce panství, typ obrozence

  • Čech vyrůstal v této atmosféře

  • po gymnáziu vystudoval práva na přání otce neměl k tomu vztah jako redaktor; řídil časopis Květy a přispíval do Almanachu Ruch

  • žil střídavě v Praze a na venkově; cesty do ciziny – Balkán, Rusko, Itálie; zemřel v Praze, pochován na Vyšehradském hřbitově

  • Poezie:

  • 1) Básnická díla s historickou tématikou:

  • často se vrací k husitství

  • báseň Husita na Baltu

  • v almanachu Ruch

  • jedna z prvních Čechových básní

  • hovoří o Husitské statečnosti Čech srovnává s dobou, kdy on žil (tj. 19.stol.) a hodnotí ji velice kriticky, oslavuje Husitství

  • báseň Adamité - historická báseň o vyhubení sekty Adamitů, Žižka je vyhubil, naprostá volnost, Adamité nic neuznávali, ve svém učení až do extrémů

  • báseň Žižka - oslavuje vojevůdce, scéna, kdy Jan Rokycan rozmluvil Žižkovi rozbořit a zničit Prahu

  • 2) Básně s tématikou slovanství:

  • alegorická báseň Slavie:

  • název pro loď, která pluje po Černém moři, cestující jsou zástupci Slovanských národů

  • během plavby se posádka vzbouří, cestující se semknou kolem Rusa, vzpoura je potlačena

  • alegorie – „Slovanstvo čeká šťastná budoucnost, zachová-li semknutost. Vedoucí úloha patří Rusku“

  • 3) Básně s tématikou venkova:

  • dílo Ve stínu lípy

  • skladba, idylický epos, cyklus 7 epických básní

  • veselé i vážné příběhy, účastnící besedy pod lípou před hostincem v letním nedělním odpoledne, rolník, krejčí, učitel aj..; besedu zakončí mlynář (exklamace) – „Na zdar vlasti“

  • Idylický eposkrátká báseň typu žánrového obrázku s pastorálními náměty, později oslava přírody, opěvováno je naplnění ideálu, jeho blízkost radostné ladění

  • Exklamace vzrušené básnické zvolání

  • Satiry – veršované – skladba Hanuman - jméno pro opici, dlouhá léta v cirkuse, utekla, chtěla založit opičí spolek, napodobovala formu lidské společnosti, nikoliv však její jádro, její podstatu, označení pro bezhlavé napodobování cizích mravů

  • Prozaická satira – tzv. Broučkiáda:

  • Výlet pana Broučka do Měsíce; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráta do XV. století

  • hlavní hrdina je majitel domu na Novém Městě Pražském pan Brouček (B.) – zabývá se věcmi, které odpovídají lidem té doby, člověk přízemní, nekulturní. Často chodívá do restaurace Na Vikárce – na Pražském Hradě když v noci opouštěl restauraci – podroušený stav (opilý) – zakopl a spadl do sudu, kde usnul

  • 1) Výlet pana Broučka do Měsíce – na Měsíc, žijí zde obyvatelé, kteří žijí pro umění, opak. B.

  • 2) Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století:

  • (zkráceno) – B. se probere ve 15.století, v době husitské, dochází mu, že se ocitnul ve středověku, Janek Domšík od Zvonu, B. že byl v cizině, B. se dozví, že Praha je v obklíčení Zikmundem, srovnání Prahy 19. a 15.století, B. utíká a lže, nakonec se potká i s Žižkou, pak že je Němec, pak zase Husita Žižka: „Toho bohdá nebude, abychom měli takové potomky“ upálí jej v sudu, a on se probudí v 19.století na dvorku hospody

  • Lyrická básnická díla:

  • básnická sbírka Písně otroka

  • nejslavnější a nejradikálnější odpor proti Rakousku-Uhersku stoupá odpor

  • alegorická sbírka, vyjadřující nenávist k národnostnímu a sociálnímu útlaku

  • básně v exotickým místech, otroci, poháněni bičem otrokářů

  • otroci = Češi; otrokáři = Rakušané

  • básně více a více oblíbené za 2 roky vyšlo 24 vydání této sbírky, ohromný úspěch

Josef Václav Sládek

(1845 – 1912)

  • patří k hnutí Lumírovců, rodné městečko – Zbiroh, rodina spjata s půdou, s rolnictvím

  • v době studií – sám se živí – gymnázium a Univerzita Karlova – přírodní vědy, ve 23.letech – odjel do USA – zde žil 2 roky – pracoval jako redaktor, dělník, učitel, sbíral minerály pro Národním muzeum, zabýval se fotografií fotografie, které nebyly tak naaranžované (např. dělníci jdoucí na loď)

  • vrací se zpět – do Rakouska jako novinář – polovina 70.let převzal časopis Lumír – rediguje jej

  • soustředil kolem sebe spisovatele jako byl on, česku literaturu chtěl povznést na literaturu světovou, profesor angličtiny na obchodní akademii

  • poslední léta bolesti míšní choroba přestěhoval se do Zbiroha nemohl se pohybovat vozík, pochován na Vyšehradském hřbitově

  • Tvorba:

  • dílo Selské písně a české znělky:

  • téma – vztah rolnictva, půdy

  • ukázka - báseň: Velké, širé, rodné lány

  • lyrická báseň, přírodní a vlastenecká lyrika, opěvování přírody

  • práce rolníků, venkova, vztah k rodnému jazyku

  • zdůrazňuje, že život a práce je spjata láskou k národu a rodné zemi

  • přesný rým, melodičnosti, verše jsou prosté

  • blízko k lidové písni

  • některé byly zhudebněny Josefem Bohuslavem Ferstrem – podob sborového zpěvu

  • Klasika poezie pro děti a mládež:

  • v době, kdy mu vyrůstaly děti

  • básnické sbírky Zlatý máj; Skřivánčí písně; Zvony a zvonky

  • do té doby (80.-90.léta) - básně pro děti - napomínání, hrozby, mravoučné, např. Kopřivy - Ferdinand Ambrož

  • Sládek - své básně - vychází ze znalostí dětské psychiky

  • mnohé jeho básně natolik zlidověly, že se mu nepřičítají

  • Překlady:

  • soustředil se na překlady anglosasských zemí ( ovládal angličtinu), i z dalších jazyků - švédština, španělština, polština

  • přeložil 32 dramat W.Shakespeara

  • 2.polovina 19.století - diváci a čtenáři se s Shakespearem setkávali, ale překlady byly špatné

  • Sládek 1894 - 1912 32 překladů Shakespearových her

 

Jaroslav Vrchlický

(1853 – 1912)

  • pseudonym, vlastním jménem Emil Frýda, v Lounech, velmi početná rodina, ke strýci (Farář) v Ovčárech u Kolína, vystudoval gymnázium, vstoupil do kněžského semináře, pak přešel na filozofickou fakultu

  • po studiích – do Itálie – tíhnul k románským jazykům, pracuje jako vychovatel, do Čech – učitel, tajemník české techniky, profesor na Univerzitě

  • 70.léta 19.století – seznámil se s představitelkou májovců – Žofie Podlipská, sestra Karolíny Světlé, taky psala, byla mu příkladem, měla dospívající dceru Vrchlický si vzal její dceru – šťastné manželství (vcelku)

  • 90.léta 19.století – přestalo se mu dařit v literatuře, ačkoliv byl velký talent, užíval neobvyklé básnické formy manželství se mu rozpadalo, jeho manželka měla vztahy s jinými muži

  • v 90.letech 19.století odjel Vrchlický do Itálie

  • vrací se do Čech – do Domažlic – zde zemřel 1912

  • napsal přes 270 svazků (básnických, i dramat)

  • 1) Epická tvorba:

  • orientuje se na cizí literaturu, cizí literatura do české literatury

  • cyklus básnických sbírek Zvonky epopeje

  • nechal se inspirovat Viktorem Hugem

  • snaží se ukázat vývoj lidí za pokrokem, pouze si vybírá určité etapy a dějin lidstva, s cílem, aby dokázal, že se člověk postupně zdokonaluje

  • myšlenky pokroku, svobody

  • řada sb. s námětem cizího prostředí, např. Duch a svět

  • zvláštní sbírka z cyklu Selské balady

  • sbírka balad

  • soustřeďuje se na osud českého národa, včleňuje jej do světových dějin

  • doba pobělohorská (tj. 17.století – po roce 1621)

  • byly věnovány Jiráskovi a Thomayerovi

  • ukazuje, jak v úpadu českého národa se zachránce stává lid

  • postavy selských rebelů, vůdců – Jan Sladký Kozina

  • postavy pánů, feudálů – Lomikar, pán Lorecký ze Lkouše

  • užívá sonetů (Sonety samotáře), ale i Balaty – formy z orientální literatur, např. Gazel, Rondo, Villonská balada…

  • 2) Lyrická tvorba:

  • odráží se v ní rytmus Vrchlického osobního i uměleckého života

  • v 70.letech 19.století, když byl šťastný – sbírka Poutí k eldorádu - šťastná sbírka

  • 90.léta 19.století – obviňován z epigonství (=lidé, kteří přebírají témata a formy od jiných básníků), obviňován ale nespravedlivě

  • tvůrčí krize, rozpad manželství

  • básnická sbírka Okna v bouři:

  • báseň Za trošku lásky šel bych světa kraj

  • na počátku 20.století – uklidnění, nalezení jistoty

  • básnická sbírka Strom života –1909, oslava přírody, člověka

  • 3) Dramatická tvorba:

  • dramata s náměty ze světové literatury, i z české literatury

  • melodrama – recitace, text je podmalováván hudbou

  • náměty ze světové literatury:

  • trilogie Hippodamie

  • části: Námluvy Pelopovi, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie

  • forma melodramatu

  • nejvýznamnější dílo Vrchlického, z Antických dějin

  • hudbu složil Zdeněk Fibich

  • náměty z české historie:

  • tragédie Drahomíra

  • 1.drama, které prošlo ND

  • Drahomíra = matka sv.Václava

  • komedie Noc na Karlštejně

  • upravuje, vypravuje a popisuje život Karla IV.

  • Vrchlický je autorem příběhu tohoto příběhu, vůbec neodpovídá pravdě

  • Překladatelská činnost:

  • z románských jazyků, italština, francouzština, španělština

  • překlad Cyrano de Bergerac – autor: Edmond Rostand

  • historická komedie francouzského novoromantismu o spisovateli a vojákovi ze 17.století s velkým nosem a velkým duchem

  • zobrazuje souboj, Cyrano veršuje a zároveň vyhrává – nakonec vyhraje, ztotožňoval se s postavou Cyrana, jako Cyrano měl i on stejný či podobný charakter

  • Cyrano (C.) se zamiloval do Roxany (R.), lásku ale skrýval, R. se pak zamilovala do jeho přítele nebyl duchaplný, tak mu C. psal dopisy a pomáhal mu, milenci byli odloučeni milý zabit R. do kláštera pravidelně 1xtýdně chodil C. do kláštera – C. přemohli nepřátelé zraněný – navštíví R. R. si uvědomuje, že ho miluje

Julius Zeyer

(1841 – 1901)

  • generace Lumírovců

  • narodil se v Praze, velmi bohatá německo-židovská rodina, jeho rodiče vlastnili podnik se zpracováním dřeva

  • náměty z patricijské rodiny, a z židovského prostředí

  • velký vliv měla chůva, seznamovala ho s pohádkami, českými dějinami, mýty

  • často pobýval v cizině – v Rusku, v jižní Evropě

  • přátelil se s bratry Mrštíkovými, vliv na něj měly generace 90.let – naturalismus, impresionismus, surrealismus

  • tzv. „jeden z posledních romantiků“

  • v obci Liboc – památník a dům

  • Tvorba:

  • znám jako autor epické poezie

  • náměty: z dávnověku; z cizích prostředích – jižní Evropa – Francie – dějiny ze Středověku

  • vybírá si určité skutečnosti a časové úseky, chce ukázat, že současnost není příliš dobrá

  • Epická poezie:

  • z dávnověku – Vyšehrad

  • z český mýtů – 5 mýtů

  • o Libuši, Ctiradovi, Šárce…

  • básně, chce přiblížit obraz dávnověku

  • ušlechtilé zásady, kontrast s 19.stoletím

  • z francouzského prostředí ze středověku:

  • Karolínská epopeja

  • nejrozsáhlejší epická skladba

  • hrdinské zpěvy, rytířské eposy

  • oslava rytířů a rytířských ctností

  • soustřeďuje se na hrdiny kolem krále Karla Velikého

  • báseň Píseň o Rollandu – oslavuje nejlepší vlastnosti rytířů, ctnost, vše co postrádá u současníků

  • dvoudílní epická sbírka Z letopisů lásky - popisuje velké množství milostných příběhů, různé lásky v různých zemích

  • zvláštní báseň Olgerd Gejštor - jméno, šlechtic, zamiloval se do manželky Ferdinanda I., Anny, nenaplněná láska ke královně Anně

  • Prozaická tvorba – román Jan Maria Plojhar

  • Dramatická tvorba:

  • náměty – starobylé, z dávných mýtů

  • hrdinové silný charakter

  • drama Radúz a Mahulena

  • na motivy slovenské pohádky

  • buď pohádka nebo melodrama

  • velice důležitá je hudba = hudbu složil Josef Suk

  • děj ve 2 královstvích

  • Magurský kralevic na lov bílý jelen jde za ním – zabije ho – meč zahodí a utíká, je mu to líto k louce, bílý dům a 3 dívky – jeleni – hledá vodu, usne, Radovít – jeho sluha – najde jej, nejsou na svém království – vrací se – potkají dřevorubce – kolik vydělá – 3 groše – 1 vrací otci, 1 půjčí a z 1 žije – dají mu 3 zlaťáky, král Stojmír – po Radúzovi, zatkne jej, že zabil bílého jelena, Pria jej dá na skálu, ale Mahulena jej osvobodí – kletba – Radúze nesmí políbit jiná žena, než Mahulena, jinak zapomene (Radúz). Při návratu jej políbí matka Mahulena v topol – R. tam něco pořád žene – sekyra a sek – krev rozpomene se Mahulena se opět vrátí

  • tématika – Radúz z Maguri – zabije Mahulenina jelena na skálu prokletí topol šťastný konec

    Zdroj: http://www.maturita.kbx.cz/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář