Drama - odvozeno od ''k drao'' - činit, konat, jednat.

Charakteristika žánru: jevištní předvádění, dialogy, vyhrocené konflikty, členění na scény
- jednání a výstupy
- hlavní žánry: tragédie, komedie a tragikomedie
- další žánry: činohra, opera, opereta, pásmo, melodrama, absurdní drama

Antická divadelní tvorba
ŘECKO
Počátky divadla spadají až do 5.-4. století př.n.l. - attické období antické řecké literatury, slavnosti zasvěcené bohu vína a veselí Dionýsovi - sbor pěvců - nejdříve funkce náboženská, později zábavná.
Znaky antické tragédie:
- čerpá z mytologie
- hrdinové odvážní a stateční, nebo krutí a samolibí
- končí tragicky
- forma = verš, existence chóru (vyjadřuje veřejné mínění)
- děj se nečlení na dějství
- spojení mluveného slova, zpěvu, tance
- expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa

Aischillos

(525 - 456 př.n.l.)

- nejstarší a nejslavnější autor tragédií

- ''Sedm proti Thébám''

- ''Spoutaný Prométheus''

- ''Oresteia'' - nejproslulejší, hl. postava Orestes, který pomstí vraždu svého otce. 3 díly; král Agamemnón je po návratu z trojské války zabit svou nevěrnou ženou a jejím milencem, Agamemnónův syn, Orestes, po čase pomstí smrt otce zabitím své matky i jejího milence, ale má výčitky svědomí a odchází do Tauridy, aby se před bohy očistil

Sofokles (480 - 406 př.n.l.)

- zpracovává problematiku Trojské války

- ''Elektra'' - hl. postavou a organizátorkou vraždy je pouze Elektra

- ''Král Oidipus'' - konflikt osudu a lidské vůle

Euripides (485 - 406 př.n.l.)

- demokrat, kritika krize ve společnosti, proti demagogii

- ''Trójanky'' - oslavuje ženy žijící v Tróji

- ''Elektra'' - ''Medeia'' - první náznak emancipace - první psychologická studie. Médea zachrání vůdce Argonautů Iásona a pomůže mu zmocnit se zlatého rouna, Iáson si však místo ní chce vzít za ženu Glauku, Médea se krutě pomstí, pošle nevěstě šaty, které se na ní vznítí a ona uhoří, potom ještě Médea zavraždí obě své děti, které měla s Iásonem.

Aristofanes (445 - 385 př.n.l.)

- ''Lysistráté'' - napadá zištnost, militaritu

- ''Žáby'' - výsměch literárním snobům, kritizuje Euripida a oslavuje Aischilla. Bůh Dionýsos odejde do podsvětí, aby odtud vyvedl oblíbeného dramatika Euripida, Euripides však v soutěži s Aischylem prohrává (zde vtipně rozebírána jejich tvorba), Dionýsos s sebou odváží Aischyla

Řím - Helénistické období (stará doba)

Titus Maccius Plautus (přelom 3. a 2. stol. př.n.l.)

- ''Pseudolos'' - otrok pomáhá svému pánovi, aby získal milovanou dívku

- ''Komedie o hrnci'' - lakomec (později předlohou Moliérova ''Lakomce'')

Publius Terentius Afer (2. stol. př.n.l.)

- původem z Cartaga

- zabýval se problémovými situacemi ve společnosti

- ''Dívka z Andru'' - složité zápletky

Středověk
- zapomenutí antiky, nový začátek - NÁBOŽENSKÉ DRAMA - od 10. st.; církevní témata, obřady; hry pašijové, zázračné (mystéria)

SVĚTSKÉ DRAMA - vyděluje se, prvně krátké vložky, plebejské divadlo - vyšlé z lidu, potulní, kočovní herci

Postklasické období (stříbrné)

Luciu Anaeus Seneca

- ''Zuřící Herkules''

- ''Trójanky''

- ''Oidipus''

- ''Phaidra''

Ve středověku dochází ke zlidovění dramatu - zpracovává hlavně náboženská a společensko-kritická témata.

Humanismus a renesance

Španělské drama (drama pláště a dýky)

- sklon k zbožnosti, úcta ke králi, smysl pro čest (až fanatismus)

Lope de Vega (1562 - 1635)

- ''Král je nejlepší soudce''

- ''Král Pedro v Madridu''

- ''Fuente Ovejuna'' - ovčí pramen - vesnice, o vzbouření prostého lidu proti vysokému církevnímu hodnostáři - zavražděn, soudce pátrá po viníkovi, vesnice odmítá viníka označit - kolektiv, omilostněna

Anglické drama (Alžbětínské drama)

William Shakespeare (1564 - 1616) největší světový dramatik všech dob
- narodil se v Stratfordu nad Avonou, později odtud odchází a živí se jako herec v menším divadle
- stal se hercem nejslavnějšího londýnského divadla Globe (později píše i hry)
- roku 1616 zemřel ve svém rodném městě, kde je i pohřben
- dílo: 37 dramat, inspirace historií (nedodržuje fakta), vychází z kronik, balad a starších her náměty - životopisy slavných osobností, vyjadřuje špatné i dobré vlastnosti a zamýšlí se nad smyslem lidské existence

- v 1. období - postavy nemají vlastní osud - první tragédie - ''Romeo a Julie''

- v 2. období - vize postav, předurčený osud - období manýrismu, pesimismus, zklamání...

- nejlepší tragédie:

''Macbeth'' - příběh o touze po moci,

''Othello'' - černošský vojevůdce se zamiluje do benátské princezny, myslí si, že je mu nevěrná, a proto ji uškrtí,

''Hamlet'' - dánský král - osamělý člověk a jeho boj se světem intrik a zločinů otázky smyslu lidské existence "být či nebýt, toť otázka"
''Král Lear'' - připomíná naši pohádku Sůl nad zlato,

- 3. fáze - vyrovnává se se svými problémy - ''Zimní pohádka'' - odehrává se v 'Čechách', ''Bouře'',

154 sonetů - dochována postava "dark lady" - forma anglického sonetu
postavy: psychologicky složité s dobrými i špatnými vlastnostmi
sami si vytvářejí své osudy (narozdíl od antiky, kde je ovládaly bohové) nadčasovost - jeho hry se stále hrají (aktuálnost témat)
forma: próza i verše.
V poezii používá blankvers (= pětistopý nerýmovaný jamb - 1. nepřízvučný, 2. přízvučné...)

Klasicismus

Pierre Corneille

- ''Cid'' - v soukromí dává přednost poslání před láskou - otec Cida je zabit otcem Cidovy dívky Chimény - musí se jí vzdát, král se je snaží usmířit, přesto Cid zabíjí Chiménina otce. Středověký námět, rytíř, který projevil svou udatnost v bojích s Maury, tradice a literatura jeho postavu idealizovaly. Cid je veršovaná tragédie, drama lásky a cti, v 11. stol.

Jean Racine

- ''Seneca'' - člověk nemůže být šťasten, když něco získal neprávem

- ''Faidra'' - vyhnán syn, který umírá, Faidra má výčitky svědomí - přiznává se králi k nevěře

Klasicistní komedie

Moliére, vl. jm. Jean - Baptiste Poquelin (1622 - 1673)

- ''Tartuffe'' - hl. postava je pokrytec, který se vydává za kněze, ovládne měšťanskou rodinu - svádí manželku a dceru, snaží se vypudit mužské nepřátele - prozrazení, Tartuffe s hanbou odchází

- ''Lakomec'' - založeno na Plautově hře ''Komedie o hrnci''. Boháč Harpagon je schopný udělat pro peníze cokoliv, omezuje své děti, své dceři vybere bohatého manžela a synu Kleantovi se snaží přebrat snoubenku. Vše se mění ve chvíli, kdy mu Kleantův sluha ukradne skříňku s penězi. Harpagon nakonec přistoupí na jakékoliv podmínky, jen aby získal své peníze zpět

- ''Zdravý nemocný'' - proti šarlatánství dobových lékařů

- ''Misantrop'' - kritika vztahů u královského dvora

Carlo Goldoni (1707 - 1793) commedie dell arte

- ''Hrubiáni'' - kritika vztahů mezi mešťanstvem

- ''Poprask na laguně'' - chorální komedie (komedie prostředí), z rybářského prostředí

Preromantismus (Sentimentalismus)

Německo

Johann Wolfgang Goethe (1749 - 1832)

- ''Torquato Tasso'' - o tragickém osudu italského renesančního básníka

- ''Faust'' - navazuje na knížky lidového čtení, člověk se upisuje ďáblu, aby poznal nepoznané.

Vrcholné Goethovo dílo - dvoudílná filosofická báseň v dramatické podobě.
Rozpor dobra a zla, zničení a vykoupení.

1. díl - Faust s Mefistofelem uzavírá sázku o Faustovu duši,
jestliže Faust dosáhne klidu a uspokojení, zemře a jeho duše propadne peklu
Faust se zamiluje do Markéty, ale jejich láska je tragická (Markéta utopí své a Faustovo dítě a čeká na smrt v žaláři)

2. díl - Mefistofeles uvede Fausta na císařský dvůr, kde si získá vděčnost za vynález papírových peněz za odměnu dostane Faust (na své přání) bažinatou krajinu u moře, zúrodní ji, protože ale pomáhal lidem, je jeho duše nakonec spasena. Mefistofeles - představitel zlých sil (skepse, výsměch). Faust - představitel činorodého lidství (touhy po poznání) - nachází smysl života v aktivitě pro dobro lidstva.

Friedrich Schiller

(1759 - 1805)

- ''Loupežníci'' - děj zasazen do středověku, vyjadřuje sen o společenské změně, ale ne za cenu lidských životů. Hlavní hrdina Karel Moor, hraběcí syn připraven intrikami bratra o otcovu důvěru, snoubenku a dědická práva, touží pomstit se a odčinit křivdy jako vůdce loupežníků.

- ''Don Carlos'' - boj nizozemského lidu proti španělské nadvládě

- ''Vilém Tell'' - švýcarský národní hrdina, vzpoura proti tyranii

Romantismus

Anglie

George Gordon Byron (1788 - 1824)

- divadelní hry ''Kain'' a ''Manfred'' - obsahují titanismus - odboj proti celému světovému řádu a proti Bohu

Percy Bysshe Shelley (1792 - 1822)

- ''Odpoutaný Prométheus'' - titanismus, vzdor proti bohům

Francie

Victor Maria Hugo (1802 - 1885)

- ''Cromwell'' - drama, předehrou byl Manifest romantismu, politicky odvážná tématika

Rusko

Alexandr Sergejevič Puškin (1799 - 1837)

- ''Boris Godunov'' - historické drama, na pozadí bojů o moskevský trůn mezi Godunovem a Lžidimitrijem na přelomu 16. a 17. století klade aktuální otázku vztahu panovníka a lidu

Polsko

Juliusz Slowacki (1809 - 1849)

- ''Balladyna'' - drama evokující mýtický dávnověk, navozuje dojem lidové balady, rytíř Kirkor chce za ženu vesnickou dívku, její sestra ji zabije, dostává se na panství, likviduje nepřátele

- ''Lila Weneda'' - tragédie, slabost soudobé polské společnosti

Rusko

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 - 1852) psal hlavně komedie

- ''Revizor'' - podle Puškinova námětu, zbabělost, korupce, Chlestakov cestuje za otcem, stavuje se v malém městě, pokládají ho za revizora, nakonec přijíždí pravý revizor, Chlestakov nikomu neřekl, že je revizor

- ''Ženitba'', ''Hráči''

Ivan Sergejevič Turgeněv (1818 - 1883)

- ''Měsíc na vsi'', ''Snídaně u maršálka'', ''Venkovanka''

Anton Pavlovič Čechov (1860 - 1904)

- jeho divadelní hry znamenají přechod k modernímu dramatu 20. století

- výrazný lyrismus, potlačení vnější dějovosti a zaměření na psychologická dramata jednotlivých hrdinů

- ''Racek'' - statkářské prostředí, trpí nedostatkem porozumění, končí sebevraždou

- ''Višňový sad'' - šlechta - utrácí peníze svých předků, višňový sad - symbol rodu, prodá sídlo bývalým nevolníkům

- ''Tři sestry'' - 3 dívky na vdávání, snaha o změnu životního stylu

- ''Strýček Váňa'' - z venkova, boháči přijíždějí na panství, kde strýček Váňa hospodaří

Severské drama

Henrik Ibsen (1828 - 1906) norský dramatik

- ''Peer Gynt'' - vlivy romantismu, satirické vystižení rozporů v národní povaze Norů

- ''Nora'' (''Domov loutek'') - hl. hrdinkou je vzorná manželka a matka, která opouští rodinu, když pozná, že muž v ní vidí pouze loutku a prostředek zábavy

Německo

Gerhart Hauptmann (1862 - 1946)

- ''Tkalci'' - o povstání slezských tkalců v roce 1844

- ''Florian Geyer'' - o selské válce z roku 1525

- ''Potopený zvon'' - syntéza společensko-historické tématiky s básnickou symbolikou

Anglie

Oscar Wilde (1854 - 1900)

''Vějíř Lady Windermerové'',

''Jak je důležité míti Filipa'' - založeno na nedorozumění, dva přátelé si vymyslí své známé, oba se zamilují do dvou různých dívek, vydávaje se za Filipa---komické dialogy - nedorozumění, vše se vyjasní, oba páry se zasnubují

Sociální realismus

Německo

Bertold Brecht (1898 - 1956)

- ''Třígrošová opera'' nebo také ''Žebrácká opera'' - z londýnského podsvětí, píseň Meckie Messer

- ''Matka Kuráž a její děti'' chce uchránit své děti před hrůzami 30tileté války, nakonec o ně, ale stejně přichází, zjišťuje, že válka je pro ni vlastně dobrá.

Rusko

Maxim Gorkij - představitel socialistického realismu, zvláštní postavení v Rusku, přítel Lenina, na druhou stranu - smysl pro spravedlnost a soucit s lidským utrpením. Kritickými postoji si proti sobě poštval vysoce postavené osoby revolučního Ruska, emigrace - Berlín, ltálie - vrací se - "otrok režimu" drama: Jegor Bulyčov, Dostigajev a ti druzí.

Alfred Jarry (1873 - 1907)
- považován za "praotce" absurdního dramatu
světově proslulá hra Král Ubu

Absurdní drama se plně rozvíjí v 2. polovině 20. století

Samuel Beckett (1906 - 1989)
- irský dramatik, prozaik a literární teoretik, považován ale za francouzského autora (od r. 1937 žil v Paříži)
- Nobelova cena (1969)
- hlavní téma - hrůza z nepoznaného světa,pocit tragičnosti a odcizení
- prvotní úloha jazyka - navodit ovzduší všeobecné zemdlenosti
nejznámější drama - Čekání na Godota - monotónnost, banalita, bezútěšnost a symbolika, Estragon a Vladimír čekají na jakéhosi Godota, který by snad měl změnit jejich osudy, ke konci každého jednán se oběvuje chlapec, ktrerý vždy oznámí, že pan Godot dnes nepřijde, ale určitě se dostaví zítra
- Godot - symbol čekání, mlhavé naděje

Eugéne Ionesco (1912 - 1994)
- francouzský básník a dramatik rumunského původu
- gymnaziální porfesor
- ve svých hrách (tzv. antihrách) řeší otázku komunikace mezi lidmi a problematiku stereotypu
Plešatá zpěvačka, Nosorožec

Edward Albee (1928)
- americký dramatik a prozaik
- nejznámější je jeho hra Kdo se bojí Virginie Woolfové (u nás pod názvem Kdopak by se Katky bál) - drama je pronikavou sondou do soukromí dvou manželských dvojic, jež se setkávají na jednom večírku, rodinná skutečnost je ukázána ve skutečné, odpuzující podstatě

Václav Havel (1936)
- řadí se mezi světové autory, jeho hry dosáhly světového věhlasu v 60. letech
- během celého dospělého života politicky pronásledován, několikrát vězněn
- hlavním iniciátorem Charty 77
- v roce 1989 zvolen československým prezidentem, v letech 1993 - 2003 byl prezidentem České republiky
- v jeho hrách je jazyk - řeč základní prostředek mezilidské komunikace, je deformována a přizpůsobována politickému profilu "hrdiny", lidé nemluví normálně
dílo: Zahradní slavnost, Vyrozumění, Audience, Žebrácká opera, Vernisáž, Protest a další.

Zdroj: http://lida37.blog.cz/0804/dramaticka-tvorba-od-vzniku-do-20-stoleti