Věty podle členitosti
Věty podle členitosti
Větné členy, věty podle větné členitosti, souvětí
/učebnice strana 110-127/
Věty/ souvětí/
-jsou menší, často gramaticky nebo myšlenkově omezené celky, většinou mají platnost výpovědi.
-složené jsou většinou z několika výrazů/ slov/= větných členů
Větné členy:
A) základní
-přísudek
- vyjádřen slovesem/ v extrému je celá věta tvořena pouze slovesem- Stmívá se.
-valence=schopnost slovesa vázat jiné větné členy
-rozlišujeme slovesný a jmenný se sponou/ Já vím. x Lev je šelma kočkovitá./
-podmět
-označuje osobu nebo věc, která něco dělá, se kterou je něco děláno, nebo se projevuje v nějakém vztahu
-nemusí být vyjádřen
-bývá vyjádřen prvním pádem podstatného jména nebo zájmena/ jsou možné i jiné pády a slovní druhy popř. i větou/
podmět a přísudek tvoří gramatickou shodu.
B) Rozvíjející
-předmět
-popisuje subjekt na který se děj ve větě vztahuje
-rozvíjí sloveso nebo adjektivum/ je podobný otci/
-příslovečná učení
-zmiňuje okolnosti děje
-vyjádřeny bývají příslovcem/vypracuj to stručně/, substantivem/ udělme to ve středu/ nebo zájmenem/ pořezal se jím/
-rozvíjí obvykle sloveso, adjektivum/ je značně vysoký/
-přívlastek
-rozvíjí hlavně substantiva, zájmena
-rozlišujeme shodný/shoduje se s rozvíjeným jménem rodu a pádu,stojí obvykle před jménem, bývá vyjádřen adjektivem(je malý)/ a neshodný/ vyjádřen obvykle substantivem( na řece Lužnici)/
-může být vyjádřen vedlejší větou.
-doplněk
-rozvíjí obvykle substantivum a adjektivum
- je pro něj charakteristická dvojí vazba/ dívka byla celá zmatená
-za doplněk se téže považují přechodníkové konstrukce
-ve větě stojí obvykle na konci
Ve větách dochází často k několika násobnému rozvití= tzv.několikastupňová větná konstrukce.
Věty jmenné
a) dvojčlenné beze spony/ Mladost, radost, Kniha-přítel člověka/
b)jednočlenné/ Hlavní nádraží/
Vztahy mezi větami
a) predikace/ přisuzování/
- je mezi podmětem a přísudkem
b)přiřazování/koordinace/
-v. členy jsou ve stejné větné platnosti/ přijde matka i otec/
c) závislost/determinace/
-mezi ostatními členy
d) vsuvky
-jsou řazeny ve větě bez syntaktického vztahu
Vyjádření vztahů mezi větami
a)řízenost/ řízený člen nabírá formu podle řídícího členu/
b) shoda/ podmětu ss přísudkem, doplňku s řídícím substantivem…./
c) spojky a spojovací výrazy
Věty podle členitosti
východisko výpovědi= to co je již známo, jádro= to nové co sdělujeme
objektivní členění= východisko+ jádro, subjektivní/vzrušené/ je jádro+ východisko.
Toto rozdělení na objektivní a subjektivní členění se označuje za princip aktuálního členení
Souvětí
Jde o několik spojených vět
Spojení:
-závislost/hypotaxe/
-určujeme vetu hlavní a vedlejší
-koordinace/parataxe/
-Dveře vrzly a on vešel.
- vztahy
o slučovací
§ A i B je pravda,
§ značka +
o stupňovací
§ platí A, ale nad to platí B
§ značka _/---
o odporovací
§ B je v rozporu s A
§ znakem je x
o vylučovací
§ jestliže A, pak ne B
§ znak je ≈
o důvodové
§ B je důvodem k A
§ znakem je <=
o důsledkové
§ Protože A tak B
§ znakem je =>
o vysvětlovací
§ A, tj B, jedna věta blíže vysvětluje větu druhou/ vedla domácnost hospodárně, tj. šetřila
Interpunkce:
- Dve věty se oddělují čárkou pokud nesou ve vztahu souřadnosti a nejsou odděleny spojkami a, i, ani, nebo ve významu prostě slučovacím.
Pořadí vět v souvětí
-podle potřeb vypravěče, vesměs je pořadí vět v souvětí zaměnitelné, nicméně se poměrně často projevuje obdoba principu aktuálního členění výpovědi
- ve stylu uměleckém a publicistickém se často veškerá pravidla porušují.
Zdroj: http://www.vanocnibesidka.wz.cz/other/gy/maturitni-otazky-cestina/becka/1014b.html