Diferenciace národního jazyka,dialekty
Diferenciace národního jazyka,dialekty
Útvary národního jazyka
Český jazyk pro střední školy:
Čeština – národní jazyk: Národní jazyk je útvar jednolitý, ale mnohovrstevný. Reprezentativním útvarem národního jazyka, který plní nejrozmanitější funkce (je jazykem státních a jiných dokumentů, vědeckých i úředních spisů, literární tvorby, jednacím jazykem oficiálních zasedání atd.), je jazyk spisovný.Územní diferenciace češtiny:
Spisovný český jazyk vznikl na základě nářečí, a to nářečí užívaného v centru země, tedy středočeského. Během samostatného vývoje se však spisovný jazyk od svého východiska vzdálil. … Nadále přežívají především nářeční znaky společné větším oblastem, kdežto výrazné znaky malých nářečí mizejí. Tak se vytvářejí nadnářeční útvary, tzv. interdialekty: obecná čeština, interdialekt hanácký, východomoravský a slezský. S mizením nářečí se postupně vytváří jednotnější běžně mluvený jazyk, i když územně i jinak rozrůzněný. V Čechách funkci tohoto prostředku plní obecná čeština. Shrnutí: Nářeční rozdíly přibývají od centra Čech k okrajovým oblastem, přitom více směrem na východ než na západ. Každá skupina nářečí (interdialekt) je rozrůzněna dále, ovšem ne všechny stejně výrazně. Česká nářečí v užším slova smyslu se sice čelní na tři oblasti: středočeskou, severovýchodočeskou a jihozápadočeskou, avšak výraznější jsou jen okrajové úseky, např. v oblasti severočeské úsek
podkrkonošský, v oblasti západočeské chodský.
Sociální diferenciace češtiny
Vedle územní diferenciace nespisovných útvarů národního jazyka existuje i diferenciace
sociální, kterou se vydělují profesní mluvy, slangy, a argot, útvary, které nemají vlastnígramatiku, ale jen slovník a frazeologii. K nim patří:
profesní mluva, tj. mluva různých povolání (např. zednická mluva: podej mi fanku, přidej
ciment, připrav mišunk atd.)
slang (známý je slang myslivecký, sportovní, vojenský aj.) jako typická mluva zájmových skupin. V některých se trvale vžily určité výrazy v jistých významech (slechy, běhy), v jiných se
pojmenování často mění (např. studentský slang – koule, bajle, sardel, petarda…he, he)
argot, mluva deklasovaných společenských vrstev. Usiluje o vyjádření solidarity příslušné skupiny, popř. o to, aby mu příslušníci ostatních vrstev nerozuměli (např. argot zlodějský). To vedlo k významovým posunům v oblasti lexikální: káča (pokladna), chlup (detektiv), chechtáky (peníze). Některá argotická slova přešla do obecné češtiny i do češtiny hovorové: prachy,
prkenice, špicl atd.
Stylistika současné češtiny (Čechová, Chloupek a kol.“:
Spisovný jazyk
k o d i f i k a c e (= společensky závazné institucializované stanovení uzlových prvků spisovné jazykové normy v soudobých slovnících, mluvnicích a jazykových příručkách)
prestižní útvar
Nespisovné útvary
Tradiční teritoriální dialekt = útvar národního jazyka vymezený teritoriálně, normovaný, stylově plochý, užívaný živelně a neprestižně pro běžné mluvené dorozumíváníInterdialekt
vzniká za různých okolností jako poslední vývojové stadium dialektů, ale spisovně vyjadřování jej ovlivňuje jen málo nestabilizovaný útvar národního jazyka představující nejvyšší vývojové stadium stradičníchteritoriálních dialektů
východomoravský, středomoravský… Obecná čeština ve všech krajích s přesahem na Západní Moravu
= útvar národního jazyka jednak interdialektového typu, jednak typu standardu s vyšší
komunikační funkcí i v krásné literatuřeběžná mluva
Poloútvary národního jazyka
profesní mluva
slang
argot
Příznakovost a nepříznakovost v jednotlivých stylových oblastech
nejméně příznakový je národní jazyk (spisovný) konverzační stylová oblastodborná
žurnalistická
vědecká umělecká ad a) konverzační stylová oblast pro mluvenou konverzaci platí, že nejméně příznakový je interdialekt či dialekt, v konverzaci jeméně příznaků, než ve spisovné češtině
psaná konverzace – mail, umělecká stylová oblast---- v uměleckém stylu psaná konverzace jen v náznaku (jinak by to bylo únavné a nepřijatelné)
ad b) odborná stylová oblast
odborný slang (mluvený) --- má zkracovat konverzaci
některé obory si drží dvojí odbornou slangovou terminologii (češ., něm.) psaná odborná komunikace ---- převládne spisovný jazyk ( slangové pojmenování jen v nouzi)ad c) žurnalistická stylová oblast
nositelem spisovnosti (mluvený i psaný projev)
společnost úzkostlivě sleduje média a dožaduje se spisovnosti psaný jazyk – hláskotvorně i tvaroslovně spisovný média, která se od toho vzdálí ---- vnímána jako v opozici, postupně se stabilizují ad d) vědecká stylová oblast přísně spisovná, doplněna zákonitostmi (větná stavby, text. vzorec…)i v mluveném projevu
ad e) umělecká stylová oblastcokoli je možné, pokud je to kryto estetickou funkcí
dobová estetická funkce (v současnosti bychom asi neuplatnili román psaný v dialektu)generace si prosadí svůj způsob vyjadřování
Nářečí:
Nářečí (též dialekt) je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti, případně oblasti sociální.
Obor, který se zabývá vědeckým studiem nářečí, se nazýva dialektologie.
Nářečí v češtině vznikala přibližně od 12. století jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících.
Nářečí se uplatňuje především v běžné, neformální ústní komunikaci.
Řidčeji můžeme nářečí nalézt i umělecké literatuře, kde se jím dosahuje přesvědčivější charakteristiky postav i prostředí. Zvláště hojné jsou nářeční prvky v české literatuře 19. století (např. v dílech Němcové, Máchy, Tyla a později Jiráska, Staška, Herbena, Novákové, Aloise a Viléma Mrštíkových a dalších).[1] Toto užití nářečí je však přizpůsobeno potřebám umělecké literatury, a je proto třeba jej od nářečí skutečného odlišovat (mluvíme o nářečí stylizovaném).
Zdroj: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/197061-dialekt